Popelka – muzikál na ledě

Projekt Popelka je obnovené představení, jehož původní premiéra se odehrála už v roce 2013. Jedná se o zájezdové představení, složené z mezinárodních umělců, se kterými už tehdy česká produkce křižovala po celé Evropě. Aby představení dostalo trošku nový nádech, rozhodli se producenti oslovit do týmu pár nových tváří, kvůli změnám, které chtěli uskutečnit a já byla jednou z nich. Oslovili mě na pozici choreografky/asistentky. Mým úkolem bylo některé choreografie nastudovat podle staré verze, jiné jen upravit a některé vymyslet úplně nově. Celý tento projekt pro mě byl neobyčejně velkou výzvou, jelikož se muzikál odehrával na ledové ploše. Tudíž mojí náplní byla hlavně práce s krasobruslaři. Vzhledem k tomu, že jsem se sama krasobruslení nikdy nevěnovala, vyžadovala moje příprava mnohem větší úsilí než obvykle.
Snažila jsem se si nastudovat alespoň základní bruslařskou terminologii a shlédla jsem také nespočet krasobruslařských videí a soutěží, abych získala inspiraci a hlavně představu o tom, co je a není možné na bruslích provádět. Čas na to, abych se to sama naučila bohužel nebyl, vždyť krasobruslení stejně jako tanec vyžaduje roky a roky tvrdé práce a dřiny. Takže jsem byla bohužel v podstatě odkázaná na metodu pokus-omyl.
Během začátku zkoušení jsem byla dosti nervózní a cítila jsem z performerů jistou nedůvěru. Vše se ale během prvního týdne nácviku obrátilo pozitivním směrem. Moje nové choreografie bruslaře zaujaly a tudíž ochotně přistoupili na jistý druh spolupráce: Já vymyslím co, oni s bruslemi na nohou přijdou na to jak. Nácvik probíhal formou tréninků nejprve na sále („na suchu“) a v další fázi na ledě. Občas to byla velká zábava, jindy jsem byla zoufalá, protože výsledek na bruslích neodpovídal mojí představě či představě režiséra. Bohužel došlo během zkušebního procesu i k několika komplikacím, a to včetně zranění sólového páru, díky čemuž došlo k přeobsazování různých čísel, změnám počtu performerů v jednotlivých obrazech apod.,což nám trochu zkomplikovalo a zpomalilo proces nácviku do premiéry. Mým cílem bylo postavit vše tak, aby výsledek splňoval kromě mé pohybové představy hlavně požadavky režiséra a zároveň, aby se mi podařilo dostat z performerů to nejlepší, což se doufám podařilo. Co jsem se na tomto projektu naučila, byla obrovská trpělivost, další zkušenost práce pod tlakem, rozvoj kreativního myšlení a propojení mezi dvěma různými uměleckými světy.