Večer tříkrálový je jednou z největších Shakespearových komedií splétající několik různorodých motivů i dějových linek. Je bezostyšně vystavěn na dobových komediálních konvencích trans-genderových převleků a nekorektních vztazích sluhů a pánů. Živočišná bujarost se v něm střetává s puritánskou touhou po mravnosti stejně jako duch masopustních veselic s panujícím společenským řádem. Přitom jeho hlavním motivem je ovšem pochopitelně láska, její upřímnost i omylnost, slabost i síla. Inscenace Ivo Krobota bude při vědomí širších kontextů a významových konotací spíše hrou na Shakespeara, než pouze poslušným zjevištněním klasického textu, což ovšem neznamená, že by rezignovala na pregnantní přednes veršů a propracované charaktery. Večer tříkrálový bývá označován za Shakespearovu nejmúzičtější komedii, proto pro ni Zdeněk Kluka složil několik milostných a pijáckých hitů a Ladislava Košíková ji doprovodila tanečními choreografiemi čerpajícími z masopustních tradic.