Omnia mea mecum porto.

Všechno své si nosím s sebou. Něco v batohu, v kapse, v hlavě. A pak jsou tu věci, o kterých ani nevím, že je nosím.

“Tohle je Volyň! Místo zaslíbené, vodou a chlebem oplývající.”

Mám v sobě od předků trochu hor, luk a i města. Nevím, zda je to domov, ale je to moje.
Nějak.