Divadelní dramaturgie

Cílem studijního plánu je poskytnout posluchačům jednak základní teoretické vybavení (poskytnout jim znalosti, vědomosti), jednak je seznámit s konkrétní praktickou divadelní činností (poskytnout jim šanci osvojit si příslušné dovednosti)

Vedle oblasti teoretické a historické je paralelně rozvíjena také tvůrčí složka dramaturgického talentu (představivost a fantazie), a to hlavně formou seminářů v oblasti tvorby autorské (adaptace, dramatizace, vlastní dramatické texty), překladatelské aj. Studijní plán umožňuje posluchači orientovat se podle jeho schopností a zájmů na určitý specializovaný seminář formou volného výběru ze širší nabídky několika možností. Posluchači mají možnost vedle práce v autorských seminářích publikovat své autorské projekty na Salonu původní tvorby Divadelní fakulty JAMU, který se pravidelně pořádá již od počátku devadesátých let a který je pro studenty dramaturgie ve 2. r. studia povinnou součástí studijního plánu (jeho kompletní programové zajištění).

Poznání základů herecké tvorby slouží buď samostatné hodiny herecké tvorby (především v 1. ročníku), nebo účast v některých seminárních hodinách herecké tvorby (ve 2. či 3. ročníku). Pozornost je věnována též základům techniky mluvy – jednak vzhledem k potřebě kultivovat vlastní jazykový projev, jednak pro vědomí nutnosti dbát na zásady správného jazykového projevu na jevišti; termínem „správného“ se přitom rozumí v duchu dramatického textu, dramaturgicko-režijní koncepce i techniky mluvení.

Během tříletého studia vytvoří student v rámci studijního plánu minimálně pět dramaturgických projektů (+ bakalářský dramaturgický projekt ve 3. r. jako projekt absolventský). Tyto projekty postupně rozvíjejí studentovu schopnost vytvářet dramaturgické analýzy a koncepce, a to od jednoduchých a krátkých útvarů až po syntetizující scénické tvary ve 3. r. Projekty jsou formou klauzur předvedeny vždy na konci semestru (či v jeho průběhu).

Charakter teoretické výuky i praktické realizace dramaturgických projektů zahrnuje celou širokou škálu postupů od tradičních a klasických až po nové formy divadelního vyjadřování. Jazyk divadla se průběžně proměňuje a odklon divadla od dominantně slovní komunikace je jedním z rysů moderního divadla. Slovo je nahrazováno pohybem, výtvarnými prvky, objevuje se silná tendence k vizualizaci atd. V rovině dramaturgické tomu odpovídají originální interpretace a často reinterpretace klasických látek, které se stávají mnohdy spíše komentářem k původní předloze. Dramatický text je analyticky rozkládán, dekonstruován, proměňován… Na takto vybudovaném základě je pak stavěn celek inscenace.

Výuka dramaturgie na Divadelní fakultě JAMU se realizuje ve třech ateliérech dramaturgie a režie, které vedou prof. PhDr. Václav Cejpek, prof. PhDr. Josef Kovalčuk a prof. Petr Oslzlý. Základní struktura studijního plánu je společná všem třem ateliérům. Specifika se projevují – v souvislosti s osobnostmi vedoucích ateliérů a pedagogů těchto ateliérů – v kladení akcentů při výuce, což se odráží např. v tematizaci přednášek v rámci základu oboru, ve volbě seminářů, specializovaných workshopů atp.

lektor v divadle (čte dramatické texty, vypracovává na ně posudky, účastní se diskusí o koncepci divadla, píše články pro různé typy tiskovin, spolupracuje s marketingem divadla, podílí se na organizační práci oddělení dramaturgie – styk s tiskem atp.)

programově-organizační pracovník agentury (vytváří dramaturgický program agentury, řídí její manažerskou práci nebo její část, zajišťuje jednotlivá vystoupení v rovině organizační a produkční atp.)

redaktor divadelních tiskovin (např. bulletin divadla, tiskoviny související s marketingem divadla atp.)

tiskový mluvčí divadla (zajišťuje styk divadla s veřejností, poskytuje informace tisku podle pokynů vedení divadla a v souvislosti s marketingem divadla)

redaktor, moderátor pro oblast kultury a divadla v médiích (prezentuje v médiích, jako např. rozhlas, TV, internet, webové stránky instituce atp., činnost divadel nebo institucí, přináší aktuální informace, popularizuje divadlo adekvátními prostředky atp.)

redaktor kulturních rubrik některých periodik (informuje o divadelním a kulturním dění v regionu, přispívá do tzv. kulturní rubriky, resp. ji řídí a spolupracuje s okruhem externích dopisovatelů, píše recenze na divadelní představení aj.)

recenzent pro oblast divadla (přispívá jako autor divadelně kritických statí do kulturních rubrik některých periodik)

určitý počet absolventů bakalářského studijního programu je zároveň připraveno – po splnění požadavků přijímacího řízení – pro navazující magisterský studijní program divadelní dramaturgie

Míra společných i odlišujících skutečností je patrná z přehledu předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů a z popisu jednotlivých předmětů. Předměty jsou rozděleny do tří skupin – společný základ oboru (povinné pro všechny ateliéry), specifický základ oboru (předměty povinné pro jednotlivé ateliéry – právě zde je vytvářena specifičnost a odlišnost jednotlivých ateliérů) a předměty osobní specializace, které si volí studenti podle svého zájmu a zaměření.

Kreditový systém dává studentům možnost dotvářet si studijní program podle své osobní orientace a zájmů. Ve 2. a ve 3. roce studia může student 20 až 30 procent kreditů volit podle svého uvážení

Úspěšné absolvování všech předmětů označených jako základ oboru.

Dosažení minimálně 180 kreditů.

Specifikace oboru
Kód DIVDRAM
Typ Bakalářské prezenční jednooborové
Titul BcA.
Doba studia 3 Roky
Obor zajišťuje Divadelní fakulta
Akreditace

Akreditováno do 31. 05. 2021