Sexuální obtěžování

• úzkost, strach, stud, hněv
• stres
• únava
• deprese
• hubnutí nebo přibírání na váze
• poruchy spánku
• bolesti hlavy
• posttraumatická stresová porucha (PTSD)
• zhoršená docházka
• vyhýbání se pedagogům či kolegům
• předčasné ukončení studia

S některou z forem sexuálního obtěžování má zkušenost až 78 % studujících. Z různých důvodů je často obtížné se aktivně bránit – sexuální útok oběť často překvapí a paralyzuje. Pokud je navíc oběť v podřízené pozici nebo v situaci závislosti (například u zkoušky), má větší obavu se ozvat. Další možnou bariérou může být strach oběti z toho, že bude nařčená z „přecitlivělosti“.

• Vaše pocity jsou legitimní.Každý máme hranice jinde. To, co někomu může připadat jako vtip, může být pro někoho nepříjemné nebo zraňující. Vy si určujete hranice toho, co je vám příjemné a co ne.

• Není to vaše chyba. To, že má někdo ponižující nebo sexistické poznámky, dělá vám nevhodné návrhy nebo vás fyzicky napadne, není nikdy vaše chyba. Zodpovědnost leží vždy na člověku, který dané věci dělá.
• Nejste na to sami. Sexuální obtěžování je extrémní zátěží pro naši psychiku. Na univerzitě i mimo ni jsou lidé, kteří vám pomohou tuto zkušenost zpracovat.

• Můžete se obrátit na někoho blízkého nebo vyhledat odbornou pomoc.
• Můžete se obrátit na Modrou linku, která provozuje linku důvěry nebo na organizaci Persefona, která se za zaměřuje přímo na oblast domácího a sexuálního násilí.
• Můžete se obrátit na fakultního psychologa.
• Můžete podat oficiální stížnostprostřednictvím Studijního oddělení DF.
• Můžete se obrátit na kteréhokoli pedagoga, vedoucího ateliéru či kabinetu, na Akademický senát či jeho jednotlivé členy nebo na děkana fakulty.

• Není vaší povinností případ nahlásit.

Pokud je to možné, vyjádřete nesouhlas. Vyjádřit nesouhlas je obtížné, obzvlášť v případech, kdy jsou pozice mocensky nevyrovnané. Nevyjádření nesouhlasu proto nemůže být automaticky bráno jako souhlas. Je dobré dát jasně najevo, že byly překročeny vaše hranice, ale pokud se na to necítíte, neklaďte si to za vinu. Není vaší povinností se bránit, je povinností všech se sexuálního obtěžování nedopouštět.

• Shromažďujte důkazy. Uchovejte například korespondenci s pachatelem či pachatelkou.
• V případě, že se stanete obětí sexuálního násilí, můžete věc nahlásit policii. Pokud se pro to rozhodnete, doporučujeme se nejprve obrátit na organizaci Persefona, která vám poskytne potřebnou pomoc a na policii vás také může doprovodit.

Pokud jste svědky situace, o níž se domníváte, že je sexuálním obtěžováním:

• Zeptejte se osoby, kterou považujete za oběť, zda se v dané situaci cítí komfortně, nebo chce vaši pomoc.

• Vyjádřete nesouhlas s danou situací. Pro oběť je většinou těžké se vůči obtěžování vymezit. Je proto dobré, když se vymezíte vy, i když máte pocit, že se vás situace osobně netýká. Dáváte tím obětem signál, že na obranu svých práv nejsou samy. A netýká se to pouze sexuálního obtěžování. Například když vyučující pronáší vtipy ponižující menšiny, je dobré se vůči nim z pozice většiny vymezit, nebo když vyučující na hodině ponižuje ženy, je dobré, když nesouhlas zazní také z pozice studenta-muže (a naopak).
• Pokud je těžké vyjádřit nesouhlas nebo se oběti zeptat během toho, co incident probíhal, zkuste ji oslovit později (například po hodině, po zkoušce a podobně) a ujistěte se, zda nepotřebuje vaši pomoc.

Pokud se vám někdo svěřil s tím, že je obětí sexuálního obtěžování:

• Ujistěte danou osobu o tom, že jí věříte a že si ceníte projevené důvěry.
• Ujistěte danou osobu o tom, že nenese vinu.
• Myslete na to, že každý reaguje jinak. Někdo může například zcela racionálně popisovat sled událostí, někdo jiný zase může být paralyzovaný.
• Zeptejte se dané osoby, zda chce pomoct s řešením situace. Můžete vyjmenovat různé možnosti zmíněné výše.
• Potlačte svou vlastní zvědavost. Někomu může pomoct o své zkušenosti mluvit, ale pro někoho může být sdělování detailů traumatizující, protože tím je oběť nucena celou zkušenost prožívat znovu.
• Netlačte. Oběť sexuálního obtěžování nemá povinnost situaci nahlásit ani ji nijak řešit. Prošla psychicky náročnou situací, která narušila její osobní integritu. Snažte se své věty formulovat jako nabídky – například: „Chceš, abych s Tebou zavolal/a na Modrou linku?“ Neformulujte věty jako příkazy: „Zavolej na polici! Musíš to nahlásit!“
• Nedělejte nic proti vůli osoby, která se vám svěřila.
• Být důvěrnou osobou pro oběť sexuálního obtěžování může být psychicky náročné. I vy můžete vyhledat pomoc.

Pokud si nejste jisti, zda jste se stali objektem sexuálního obtěžování, můžete kontaktovat fakultního psychologa nebo externí neziskové organizace. Služba je dostupná také těm, proti nimž bylo vzneseno obvinění z obtěžování. Další zdroje pomoci a rady naleznete na níže uvedených odkazech.

• Můžete využít Schránku důvěry, ke které má přístup pouze pověřená osoba. S veškerými podněty bude zacházeno vážně a důvěrně. Jak pověřená osoba, tak případně další osoby, které by, pokud si to budete přát, informace od Vás viděly či slyšely, jsou vázány přísnou mlčenlivostí.
• Pokud byste chtěli situaci řešit sami, doporučujeme písemnou komunikaci. Je dobré začít napsáním e-mailu nebo jiné zprávy dotyčné/mu o tom, že vám jeho/její chování vadí, a že jej považujete za nevhodné a netolerovatelné. Ve zprávě by mělo být uvedeno, co vám konkrétně vadí a proč a návrh dalšího postupu. Pokud by nedošlo ke změně, můžete se obrátit na nás pro další postup.
• V případě, že Vás obtěžuje student nebo studentka v rámci studia, je možné se obrátit na děkana/děkanku, který/která může zahájit disciplinární řízení. V případě, že Vás obtěžuje zaměstnanec nebo zaměstnankyně, lze podat podnět na Etickou komisi. Komise se ke každému věcně projednávanému podání písemně vyjádří, zpravidla ve lhůtě 2 měsíců. V závažných případech se lze také obrátit na Policii ČR.

Bohužel se jedná o častý výsledek prošetřování podobných událostí, kdy oběť tvrdí, že byla obtěžována/napadena, ale údajný pachatel/ka vše popře a současně nejsou žádné důkazy, které by jeho/její vinu prokázaly, protože vše proběhlo jen mezi dvěma osobami. Prošetřující osoba musí podnět uzavřít tak, že se jedná o tvrzení proti tvrzení a je třeba ctít presumpci neviny. V takovém případě můžete požádat děkana/děkanku, aby vůči vám uplatňoval tzv. presumpci oběti (ve smyslu zákona 45/2013 Sb., o obětech trestných činů), tedy aby vám věnoval zvýšenou pozornost zejména v situacích, v nichž by se vám obviněný mohl mstít (např. při zkouškách, státnicích, projektech, obsazování inscenací apod.) V takových situacích by vám mělo být zaručeno, že vždy bude přítomna další nezávislá osoba, která bude kontrolovat objektivitu a nepodjatost rozhodování obviněného.